Fríský kůň

Fríský kůň

Historie tohoto plemene sahá pravděpodobně až 3000 let zpátky do minulosti.

Jeho předkové byly používány už starými Římany jako tažná zvířata a po zušlechtění 

orientální krví nosil středověké rytíře na křížové výpravy.Tehdy se ovšem kůň 

z oblastí u Severního moře považoval spíše za ošklivé plemeno.Stejně jako mnoho

plemen,která byla tehdy velmi rozšířená,přesvědčoval fríský kůň svou nenáročností,

vytrvalostí a silou-což jsou vlastnosti,které na něm jeho jezdci oceňují i dnes.

Když v 16. století okupovali Španělé Holandsko, byl jeho vzhled značně ovlivněn

Andalusany.Jeho učenlivost a dobromyslnost se nezměnily a fríský kůň se stal zvířetem,

které je vysoce oceňované jak v zápřeži,tak i pod sedlem a polních pracích.Tento

nanejvíš spolehlivý pracovní kůň se spokojí s málem a je stále velmi výkonný.

 Fríský kůň se pak podílel na vývoji felských, dalských poníků, oldenburských

koní a možná i morganů.Také fríský hřebec Romke - importovaný z Holandska - byl

v 70.letech 20.století využíván i v chovu starokladrubského vraníka ve Slatiňanech.

Jeho vynikající chod způsobil,že lehčí typ byl v 19.století používán jako klusák.

jeho kvlality klusáka přiměli chovatele a majitele,aby ho křížlili s lehčími a

rychlejšími plemeny.Přitomse ale stále více odchylovali od původního typu.Proto

na začátku 20.století sxistovala už jen hrstka fríských chovných hřebců.Fríského koně

možná zachránila válka.Tím,že benzim byl na příděl a automobily byly zablokována,dostali

se fríští koně opět do první řady mezi užitkové koně.Sloužili převážně jako kočárový

koně a také v zemědělství.

Po válce zajistila královská holandská společnost chovatelů ochranu tohoto plemene

a zachování typu.